Kostel a fara
Roku 1861 byla zvýšena věž kampanily, roku 1889 byla obnovena věžní báň. Stavební zvláštností kostela je to, že jeho zvonice (kampanila) stojí samostatně, osm metrů od kostela. Ke stavbě se váže tato pověst: Když se v dávné době měl stavět kostel v Těšnovicích, nemohli se farníci dohodnout, jak a kdo přispěje na jeho výstavbu. Pak se přece jen nějak dohodli. Kotojedští a bařičtí stavěli v Kotojedech věž. Těšnovičtí s velkotěšanskými, aby je nebylo vidět, stavěli v údolí za horou kostel. V den, kdy měla být stavba smontována, stavitelé současně zapřáhli a přivezli svoji část na staveniště. Tam se setkaly oba potahy oji proti sobě. Když žádná strana nechtěla uhnout a blíže již nemohla, byli koně vypřaženi. Věž byla postavena tam, kde stojí dodnes a kostel také.
Skutečností však je, že nejstarší kostely stavěné na Moravě byly postaveny bez věží.
Před válkou bylo na věž kampanily zavěšeno 5 zvonů, z nichž dva již od roku 1662. Každá válka vyžaduje oběti nejen na lidech, ale i na majetku, ve válce se nehledělo na posvátnost. Třetí říše se nezastavila před ničím. Bylo nařízeno odevzdat zvony. Ani starobylost, ani velikost je nezachránila. Jen ten nejmenší byl ponechán. A tak 17. března roku 1941 byly zvony spuštěny z věže a odvezeny do Kroměříže do cukrovaru.
Smutný byl pohled na lidi, kteří se loučili se svými miláčky – zvony. ( Václav 900 kg, Petr 459 kg, Maria 30 kg ). Než byly zvony sundány, vyzváněly celou hodinu a loučily se svými občany a svou farností. V té době prosakovaly hlasy, že za první světové války zvony odzvonily Rakousku, nyní odzvoní i Říši. A tato slova se naplnila.
Obyvatelé domu č.p. 5 - fary tak, jak je zachytila místní kronika.
- Před rokem 1890 byl v Těšnovicích farářem a faru obýval: František Lávička – ten m.j. nechal postavit dům č.p. 49, v dnešní době soukromý majetek Milana a Anežky Večerkových.
- 1900 – Pavlík František – farář
- 1907 – Řezníček Jan – farář, Brázdová Anežka - hospodyně
- 1925 – Mackovík Cyril – farář
- 1933 – Haitl Jan – farář
- 1945 – Lakomý Alois - farářm Lakomý Alois - otec, Lakomá Julie - matka, Kadlčíková Anežka - hospodyně
- 1951 – úředníci Jednoty : Trávníček, Kuchařová, Vlček
- 1956 – Musilovi (Stanislav a Eliška)
- 1962 - po smrti faráře Aloise Lakomého ( v roce 1961 ) nebyl na faru ustanoven nový farář. Administrátorské i duchovní záležitosti vyřizoval p. Jan Veselka, administrátor kostela P. Marie v Kroměříži. Fara byla přeměněna na byty, které obsazoval církevní tajemník.
1960 – Sedlářovi (Františka a Miloslav), Kolomazník (Bohumil a Jindra), Šebestíkovi (Jaroslav a Růžena), Gregorovi (Ladislav a Věra)
1975 – Opravilovi ( Zdena + ?)
1977 – P. Kupka Pavel, Kupka František (otec), Kupková Zdeňka (matka)
1990 – Fiury Jaroslav
1991 – Koneční ( Jaroslav a Marie)
Interiér chrámu v roce 1908.
Kouzlo i tajemnost okamžiku si chrám i kampanila ponechaly.
Sluneční hodiny umístěné na chrámové budově s uvedeným rokem 1802.
Zdena Dočkalová
